Lidé se k nemocným lidem staví různými způsoby. Jsou lidé, kteří s nemocnými lidmi soucítí a nemají problém jim pomoct kdykoliv to bude zrovna potřeba, ale existují i lidé, kteří takoví nejsou a místo toho, aby nemocnému člověku pomohli, raději dělají, že jej nevidí nebo se dívají, jak danou situaci zvládne. Je nemoc a nemoc. Jsou lidé, kteří se se svým hendikepem naučili nějakým způsobem fungovat, což znamená, že pomoc druhých nepotřebují, ale jsou i lidé, kteří pomoc potřebují a pokud se najde někdo, kdo jim pomůže, budou za to jen rádi. Lidé jsou v dnešní době různí.

Jsou tací, které člověk ani nemusí poprosit o pomoc a oni to udělají automaticky, ale jsou i tací, které musíte požádat a jde na nich vidět, že přemýšlejí, jestli vám pomoct poskytnout nebo vás nechat tak. I lidé s tímto přístupem jsou mezi námi. Lidé, kteří trpí nějakou nemocí, to rozhodně nemají snadné. Mnohdy se snaží nikoho neobtěžovat a snaží se o to, aby vše zvládli sami, ale jsou i tací, kteří pomoc prostě potřebují. Ti, kteří potřebují pomoct, u sebe ale mají někoho, kdo jim pomůže, když je to potřeba. Může se ale stát, že daný člověk zrovna nebude moct nebo jej bude také trápit nějaký zdravotní problém.

V takovém případě se bude muset najít někdo jiný, kdo bude ochoten pomoci. Pokud člověk trpí nějakou nemocí, rozhodně to nemá v životě snadné. Lidé by se měli snažit daným lidem pomoci, a nikoliv je nechat, aby se trápili s určitou činností sami. Podržet takovému člověku například dveře, aby se dostal z jedné místnosti do druhé není nic náročného. Bohužel se mezi námi najdou lidé, kteří se takovým lidem smějí. Něco takového není od daných lidí vůbec pěkné. Ani vám by určitě nebylo příjemné, pokud by se vám někdo smál v případě, že byste trpěli nějakou nemocí. Mnoho lidí by se nad sebou mělo zamyslet. Možná, že na konec zjistíte, že změnit přístup by nemuselo být na škodu.